0 Kč
Božský původ vůní
V antickém Řecku se věřilo, že vůně jsou darem od bohů. Podle mytologie lidé získali umění vyrábět parfémy díky bohyni lásky a krásy Afrodíté (resp. její římské obdobě Venuši). Vonný olej tak byl vnímán jako něco posvátného – pomáhal lidem přiblížit se božskému a vyjádřit úctu při obětech.
- Chrámové obřady: Kněží pálili vonné pryskyřice a byliny, aby potěšili bohy a očistili prostory.
- Vykuřovadla: Hořící kadidlo či myrha se používaly také při pohřbech a slavnostech.
Vůně v každodenním životě
Osobní hygiena a krása
Řekové si potrpěli na pravidelné koupele a péči o tělo. Vonný olej se nanášel po koupeli, aby pokožku zvláčnil a zároveň příjemně provoněl. Parfémy bývaly uchovávány v ozdobných alabastrových nádobkách (alabastra), které se staly oblíbeným předmětem řemeslného umění.
Sport a tělocvičny
V antickém Řecku hrály velkou roli tělocvičny (gymnasiony) a sport. Atleti si tělo natírali olejem, aby jej chránili před sluncem a udržovali svaly pružné. Parfemované oleje tak našly uplatnění i v oblasti sportu – dodávaly atletům pocit svěžesti a luxusu.
Společenské události
Na hostinách (symposiích) se hosté zdobili vonnými věnci z květů a bylin. Někdy se do vín přidávaly aromatické výtažky, aby celá slavnost byla doslova "provoněná". Parfémy se staly symbolem vytříbeného vkusu.
Hlavní vonné ingredience
- Olivový olej: Základní surovina, v níž se bylinky a květy macerovaly.
- Růže, fialky, lilie: Oblíbené květinové složky pro výrobu jemných a sladkých vůní.
- Byliny (máta, šalvěj, tymián): Řekové rádi využívali voňavé rostliny středomořského podnebí.
- První dovoz exotiky: Kadidlo, myrha a skořice se do Řecka dovážely díky rozšiřujícím se obchodním cestám.
Zrod parfémových řemeslníků
V Řecku se rozvíjel obchod s vonnými esencemi a vznikaly specializované dílny. Někteří parfuméři se stali vyhlášenými a své produkty dodávali i do vzdálených koutů středomořského světa. Znalosti o maceraci, filtraci a míchání ingrediencí se nadále zdokonalovaly.
Vliv antického Řecka na další epochy
S postupným rozšířením řecké kultury (zejména za Alexandra Velikého, se vonné tradice rozlily po celém východním Středomoří. I pozdější Římané se od Řeků učili, jak míchat esence a využívat parfémy v každodenním životě. Tím se otevřela cesta pro další rozkvět parfumerie v římské době.
Závěr: Vůně jako výraz harmonie
Pro antické Řeky nebyly parfémy jen požitkem pro smysly, ale i symbolem vyváženosti, krásy a harmonie. Vnímali je jako dar bohů i jako praktický prvek společenského života. Z jejich odkazů čerpáme dodnes, kdy stále využíváme olivový olej, středomořské byliny a květiny jako esenciální složky moderních parfémů.