Vonné zdroje: co všechno vonělo?
Mezopotámie sama o sobě neměla tak rozmanitou flóru jako například oblasti Středomoří či východní Afriky, přesto se místním obyvatelům podařilo získávat celou řadu vonných ingrediencí, které dále míchali a zpracovávali.
Všední i luxusní využití
V každodenním životě sloužily jemně voňavé oleje k péči o tělo, zejména k hydrataci pokožky v horkém klimatu. V bohatších domácnostech se vonné látky používaly k provonění šatů a ložního prádla. Luxusu milující elita si mohla dovolit dražší ingredience a vytvořit si osobní „podpis“ ve formě jedinečných vůní.
Náboženské a rituální účely
Velká část vonných látek v Mezopotámii směřovala do chrámů a byla zasvěcena bohům. Obyvatelé věřili, že příjemná vůně je pro bohy potěšením i symbolem čistoty.
Techniky výroby: od macerace k prvním destilacím
První „parfuméři“ v Mezopotámii byli vysoce specializovaní řemeslníci a často sloužili přímo v chrámech nebo pod ochranou královského dvora. Využívali několik základních technik:
Příběh Tapputi-Belatekallim
V klínopisných tabulkách z 2. tisíciletí př. n. l. se objevuje jméno Tapputi-Belatekallim, která je považována za první známou ženskou „chemickou“ odbornici a parfumérku historie. Její postupy zahrnovaly maceraci rostlin, filtraci a opakované zahřívání. I díky ní máme doklad o pokročilých znalostech práce s vonnými látkami v Mezopotámii.
Archeologické nálezy
Hliněné tabulky a záznamy
Dochované klínopisné tabulky se zmiňují o dovozu vonných dřev, koření a pryskyřic, jakož i o jejich ceně. Některé záznamy obsahují recepty nebo minimálně popisy, které naznačují, že směsi vonných látek byly promyšlené a přesně odměřované.
Nádoby a kadidelnice
V troskách měst jako Ur či Babylon archeologové našli keramické nádoby, které mohly sloužit k uchovávání olejů, a různé formy kadidelnic. Tyto nádoby vypovídají o důležitosti vykuřovadel a vonných substancí v každodenním i náboženském životě.
Vliv na dnešní parfumérství
Rané parfémové techniky a náboženské pojetí vůní z Mezopotámie se postupně šířily do okolních regionů, zejména do starověkého Egypta, Anatolie a Persie. Tam se ještě dále rozvinuly a zdokonalily.
Dědictví Mezopotámie ve flakónku
Když se dnes nadechneme vůně, v níž se mísí balzamické tóny pryskyřic a jemné květinové nádechy, můžeme si připomenout dědictví mezopotámských parfumérů. Právě oni stáli na počátku dlouhé cesty, která vedla k dnešním špičkovým parfumérským domům a luxusním vůním. Svůj um a odkaz zapsali do dějin nejen klínovým písmem, ale i v naší voňavé paměti.
Od starobylých chrámů až po moderní poličky s parfémy – spojení člověka a vonných esencí překonává tisíce let. A mezopotámští mistři, jako Tapputi-Belatekallim, by byli jistě hrdí, že jejich recepty, byť dávno ztracené v čase, inspirovaly budoucí generace k neustálému hledání dokonalé vůně.
Za značkou CIRCLE nestojí jen unikátní parfémy, ale také tým skvělých manažerek, které jsou srdcem naší B2B spolupráce. Jejich cílem je budovat dlouhodobé a férové vztahy s partnery po celé České republice.
Módní přehlídka Studia Henriquez v BBiO - v hlavní roli CRISTINA BARROS, portugalská oděvní značka.
„Je pro nás velkou ctí, že se naše parfémy CIRCLE stanou součástí této módní přehlídky, kde svou vůní zkrášlí atmosféru a budou si je moci hosté i zakoupit.“
Když vůně byla tajemstvím
Dnes je parfém vnímán jako luxusní doplněk, ale jeho kořeny jsou hluboko v alchymii a staré magii. Vůně nebyla jen ozdobou – byla léčivým elixírem, ochranou i mostem mezi světy.
Alchymisté, léčitelé a čarodějky věřili, že každá bylina a pryskyřice v sobě nese duši přírody. A že tuto duši lze uvolnit destilací či pálením. Kapka esence pak nebyla jen vůní – byla kouzlem.