Úrodná země a rozmanité suroviny
Díky pravidelným záplavám řeky Nil byla země kolem břehu mimořádně úrodná. Egypťané proto měli k dispozici širokou škálu rostlin, květin a bylin, které mohli využívat při výrobě vonných olejů a mastí.
- Lotos a lilie: Tyto květiny byly symbolem čistoty a znovuzrození, často zobrazované na nástěnných malbách. Používaly se při rituálních i osobních toaletách.
- Myrha a kadidlo: Důležité pryskyřice dovážené ze zemí kolem Rudého moře a Puntské země (dnešní Somálsko). Využívaly se k vykuřování chrámů a při pohřebních obřadech.
- Skořice a jiné exotické koření: Připlouvalo do Egypta díky vyspělému obchodu. Egypťané je využívali pro přípravu vonných směsí, ale i v kulinářství.
K čemu Egypťané vůně používali
- Náboženské obřady: Parfémy a vonné oleje se používaly v chrámech, kde je kněží obětovali bohům. Věřili, že vůně je pro bohy lahodnou esencí, která zprostředkovává komunikaci s lidským světem.
- Pohřební rituály: Známou praktikou je balzamování těl zesnulých. Egypťané používali směsi pryskyřic, olejů a bylin, aby zachovali tělo a provoněli ho pro posmrtný život.
- Osobní hygiena a kosmetika: V horkém podnebí byla hygiena klíčová. Vonná mast nebo olej se nanášely na pokožku, aby ji zvlhčily a zároveň provoněly.
- Společenský status: Vůně byly luxusní komoditou. Bohatší vrstvy si mohly dovolit dražší a exotičtější ingredience, čímž zdůrazňovaly své postavení.
Výroba parfémů a mistři parfuméři
Egypťané se specializovali na výrobu vonných olejů, které vznikaly:
- Macerací: Byliny či květiny se nechaly louhovat v zahřátém oleji (často sezamovém nebo olivovém) a poté se směs přefiltrovala.
- Lisováním: Ze semen a plodů (např. oliv nebo ricinu) se získával olej, který sloužil jako základ parfému.
- Vykuřováním: Pro ceremoniální účely se pryskyřice pálily v kadidelnicích, aby vznikl vonný kouř.
Mistři parfuméři pracovali pro chrám i pro dvůr faraona. Jejich práce byla vysoce ceněná a znalosti se předávaly z generace na generaci.
Odkaz egyptských parfémů
Starověký Egypt položil základy mnohým parfémovým tradicím. Řekové a Římané se později inspirovali egyptskými recepturami a postupy a rozšířili je do celého Středomoří. Moderní aromaterapie a parfumérie se částečně opírají i o egyptské postupy macerace a vykuřování.
Vůně jako božský dar
Vonná tradice starověkého Egypta dokládá, jak důležitou roli hrály parfémy a vůně v náboženství, společnosti i osobní hygieně. Byly nedílnou součástí každodenního života i posvátných ceremonií. Dnes, kdy máme na výběr z obrovského množství moderních parfémů, je fascinující si uvědomit, že právě na břehu Nilu začal příběh vůní, které si užíváme dodnes.